Cheopsova pyramida – poodhalení záhad (18. 2. 2010, rev. 6. 4. 2020)
O pyramidách a jejich tajemné moci naleznete velké množství článků, stačí do vyhledávače na Seznam.CZ zadat heslo „pyramidy záhady“…
Po jejich pročtení však zjistíte, že všechny mají něco společného. Autoři se vyjadřují k jevům, které znají jen z četby, místo toho, aby si je sami vyzkoušeli a popsali vlastní zkušenosti. A pokud popisují vlastní zkušenosti, pak pouze z oblasti esoteriky, založené jen na svých pocitech a víře.
Záměr projektu
Navrhovaný projekt se snaží prokázat, nebo vyvrátit, dvě konkrétní tvrzení objektivním měřením.
Měření v Cheopsově pyramidě by bylo zřejmě nad naše finanční možnosti, proto se budeme věnovat měření
v drátěném modelu pyramidy.
Ověříme následující tvrzení:
- Vyzařování „pozitivní“ a „negativní“ energie
Tvrzení: Orientujeme-li pyramidu tak, aby jednotlivé stěny směřovali přesně k světovým stranám (sever – jih, východ – západ), pak na západní straně bude vyzařována „negativní“ energie a na východní „pozitivní“ energie. - Stimulace růstu plodin
Tvrzení: Rostliny pěstované pod pyramidou rostou rychleji, jsou zdravější, barevnější a chutnější, než rostliny pěstované mimo ni.
Realizace projektu
- Sestavení přesného drátěného modelu Cheopsovy pyramidy a správná orientace k světovým stranám.
- Zasazení semen a umístění „květináčků“ přesně podle schématu.
- Pěstování rostlinek podle dané metodiky a denní fotodokumentace (stačí na mobil) po dobu min. 8 týdnů.
- Vyhodnocení pokusu.
Drátěný model Cheopsovy pyramidy
Model je spájen cínem ze svářecího drátu – rovný, poměděný. Při pájení je třeba používat kalafunu, konce pořádně nahřát a pocínovat. V horším případě, je možné použít měděný drát, průřezu min. 1,5 mm2, musí však být zcela rovný. Podle některých autorů je možné použít i jiné materiály, třeba špejle a jejich konce slepit, nebo „svázat“ drátkem.
Orientace modelu
Stěny pyramidy jsou orientovány ve směru světových stran. Je otázkou, zda pyramidu zorientovat přesně podle světových stran, nebo podle magnetického severu. Vzhledem k faktu, že v naší oblasti je aktuální rozdíl mezi severním zeměpisným a magnetickým pólem pouhé 2°10´, nepřesnost orientace zanedbáme.
Je mnoho způsobů jak určit sever. My zvolíme dva způsoby:
- Pomocí Slunce. V našich oblastech stín kolmého tělesa (třeba niť se závažíčkem) v 11.45 h SEČ (StředoEvropského Času – zimního času), nebo 12.45 h letního času, ukazuje přesně na sever.
- Použitím kompasu. Střelka kompasu ukazuje na sever. Pozor na blízkost kovových předmětů. I šrouby pod stolem, nebo kovová konstrukce pyramidy, silně ovlivní směr střelky. Směr je třeba změřit na několika místech, pro ověření jeho správnost.
Umístění pyramidy i celého pokusu volíme v blízkosti okna, nejlépe jižního, ale ne nad radiátorem, aby nedošlo k ovlivnění experimentu.
Zasazení semen a umístění květináčů
K výrobě květináčů použijeme 3 kelímky od malého jogurtu (výrobce Olma, ne Kunín) a 3 od velkého jogurtu, nebo pomazánkového másla. Důležité je, aby malé kelímky byly vysoké ±8 cm a velké kelímky mohly po odstřihnutí sloužit jako miska s vodou.
Do dna malého kelímku vystřihneme otvor o průměru 0,5 cm. Malé kelímky popíšeme fixem písmeny Z – západ, V – východ a P – pyramida. Velký kelímek sestřihneme do výšky 2 cm ode dna a z vnější strany uděláme značku ve výšce 1cm ode dna.
Malé kelímky naplníme po okraj hlínou (nepěchujeme), vložíme do misek a umístíme podle nákresu, tj. P – kelímek přesně doprostřed pyramidy, druhé dva Z a V po jejich stranách (východní a západní) 16,5 cm od hran. Do mističky nalijeme vodu po značku = do výšky 1 cm.
Sestavu vyfotografujeme (metodika fotografování níže) necháme ustálit 24 h. Následující den doplníme vodu do mističky (po značku) vyfotíme a necháme dalších 24 h ustálit. Po 48 h od sestavení pokusu zasadíme semínka fazole.
Připravíme si 3 kusy 20 cm dlouhých špejlí. Fixem vytvoříme po celé délce špejle značky vzdálené od sebe 1 cm. V budoucnu nám to usnadní určování výšky rostlinky. Následně doprostřed kelímku zabodneme špejli – při pozdějším umisťování špejle by mohlo dojít k různému poškození kořínků a tím k ovlivnění pokusu. Dvě fazole umístíme do hloubky 1cm pod hlínu tak, aby byly v 1/3 výšky pyramidy, tj. 7 cm od podložky. Kelímky umístíme na původní místo – pozor nezaměnit, dolijeme vodu do mističky a vyfotíme.
Průběh a dokumentace pokusu
Pokus poběží minimálně 8 týdnů. Během pokusu se nesmí hýbat ani otáček s květináčky.
Vodu do kelímku dolíváme po značku v okamžiku, kdy se všechna z misky vsaje do půdy.
Denně provedeme fotodokumentaci – celkem 4 fotografie. Vyfotografujeme celek a pak každý kelímek zvlášť, přibližně pod stejným úhlem. Fotografie pojmenujeme datem pořízení ve formátu: RRMMDDP. Kde RR je rok, MM je měsíc, DD je den a P je popis (C – celek, Z – západ, V – východ a P – pyramida).
Příklad: Fotografii květináčku v pyramidě pořízenou 12. března 2010 pojmenujeme: 100312P.
Ukončení a vyhodnocení pokusu
Pokus ukončíme nejdříve po 8 týdnech, v případě mimořádných událostí situaci zkonzultujeme.
Po ukončení experimentu provedeme analýzu fotografií. Přesněji, provedeme odhad velikosti rostlinky na fotografii a zapíšeme do přiložené tabulky v Excelu, nebo Calcu – vyplňujeme jen zelená pole. Po nahrátí souboru do počítače, je nutno soubor nejdříve uložit pod novým názvem – jméno experimentátora. Následně je možné zapsat naměřená data a soubor uložit. Na druhém listu je z dat vytvořen graf.
Tabulka pro:
Projekt-Pyramida – Excel
Projekt-Pyramida – Calc (OpenOffice)
Všechny fotografie a vyplněnou tabulku nahrajeme na Flash disk, nebo vypálíme na CD disk a dodáme pro centrální zpracování. Celkové výsledky projektu budou publikovány na těchto stránkách v druhé polovině června.
Už jste také zvědaví, co zjistíme?