MĚŘENÍ ALTERNÁTORŮ
Měření funkčnosti alternátorů není složité, ovšem přesto vyžaduje alespoň základní erudici v problematice měření odporu, proudu a napětí.
Na motocyklech je velké množství různých druhů alternátorů. Pro zjednodušení uvedeme měření jen pro vybrané typy, které bývají nejčastější.
Alternátor je třeba měřit vždy v odpojeném stavu. Jeho zapojení v elektrické soustavě motocyklu bývá podobné jako v následujícím obrázku:

A) MĚŘENÍ 3-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY

a) Měření ohmetrem
jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou symetricky odpor cca. 0.3 – 1 Ω

proti kostře motocyklu by kterákoliv fáze měla vykazovat nekonečný odpor

b) Měření střídavým voltmetrem
jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou při volnoběžných otáčkách symetricky napětí cca. 15 – 30 V. Toto napětí se s zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 – 200 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem
mezi jednotlivými fázemi by měl být při volnoběžných otáčkách symetricky zkratový proud cca. 8 – 16 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění.

Proti kostře motocyklu musí být proud kterékoliv fáze nulový.

B) MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO ZKRATOVOU REGULACI

a) Měření ohmetrem
mezi oběma vývody by měl být odpor cca. 0.3 – 1 Ω
proti kostře motocyklu by měl kterýkoliv z vývodů vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem
mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca. 20 – 30 V. Toto napětí se s zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 100 – 150 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem
mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca. 8 – 16 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění. Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.

C) MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO PROPUSTNOU REGULACI BEZ VYVEDENÉHO STŘEDU

a) Měření ohmetrem
mezi oběma vývody by měl být odpor cca. 0.3 – 1 Ω
proti kostře motocyklu by měly oba vývody vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem
mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca. 15 – 30 V. Toto napětí se s zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 – 200 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem
mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca. 20 – 30 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění. Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.

převzato z: www.ignitech.cz

Z nepřeberného množství vybírám pouze dvě stránky:
záhadám nakloněnou stránku
http://iriska9.sblog.cz/pyramidy/
a skeptickou stránku
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008090016
Po jejich pročtení však zjistíte, že obě mají něco společného. Autoři se vyjadřují k jevům, které znají jen z četby, místo toho, aby si je sami vyzkoušeli a popsali vlastní zkušenosti. A pokud popisují vlastní zkušenosti, pak pouze z oblasti esoteriky, založené jen na svých pocitech a víře.

Záměr projektu

Navrhovaný projekt se snaží prokázat, nebo vyvrátit, dvě konkrétní tvrzení objektivním měřením.
Měření v Cheopsově pyramidě by bylo zřejmě nad naše finanční možnosti, proto se budeme věnovat měření
v drátěném modelu pyramidy.
Ověříme následující tvrzení:

1. Vyzařování „pozitivní“ a „negativní“ energie
   Tvrzení: Orientujeme-li pyramidu tak, aby jednotlivé stěny směřovali přesně k světovým stranám (sever – jih, východ – západ), pak na západní straně bude vyzařována „negativní“ energie a na východní „pozitivní“ energie.
2. Stimulace růstu plodin
   Tvrzení: Rostliny pěstované pod pyramidou rostou rychleji, jsou zdravější, barevnější a chutnější, než rostliny pěstované mimo ni.

Realizace projektu

1. Sestavení přesného drátěného modelu Cheopsovy pyramidy a správná orientace k světovým stranám.
2. Zasazení semen a umístění „květináčků“ přesně podle schématu.
3. Pěstování rostlinek podle dané metodiky a denní fotodokumentace (stačí na mobil) po dobu min. 8 týdnů.
4. Vyhodnocení pokusu.

Drátěný model Cheopsovy pyramidy

Model je spájen cínem ze svářecího drátu – rovný, poměděný. Při pájení je třeba používat kalafunu, konce pořádně nahřát a pocínovat. V horším případě, je možné použít měděný drát, průřezu min. 1,5 mm2, musí však být zcela rovný.

Orientace modelu

Stěny pyramidy jsou orientovány ve směru světových stran. Je otázkou, zda pyramidu zorientovat přesně podle světových stran, nebo podle magnetického severu. Vzhledem k faktu, že v naší oblasti je aktuální rozdíl mezi severním zeměpisným a magnetickým pólem pouhé 2°10´, nepřesnost orientace zanedbáme.

Je mnoho způsobů jak určit sever. My zvolíme dva způsoby:

1. Pomocí Slunce. V našich oblastech stín kolmého tělesa (třeba niť se závažíčkem) v 11.45 h SEČ (StředoEvropského Času – zimního času), nebo 12.45 h letního času, ukazuje přesně na sever.
2. Použitím kompasu. Střelka kompasu ukazuje na sever. Pozor na blízkost kovových předmětů. I šrouby pod stolem, nebo kovová konstrukce pyramidy, silně ovlivní směr střelky. Směr je třeba změřit na několika místech, pro ověření jeho správnost.

Umístění pyramidy i celého pokusu volíme v blízkosti okna, nejlépe jižního, ale ne nad radiátorem, aby nedošlo k ovlivnění experimentu.

Zasazení semen a umístění květináčů

K výrobě květináčů použijeme 3 kelímky od malého jogurtu (výrobce Olma, ne Kunín) a 3 od velkého jogurtu, nebo pomazánkového másla. Důležité je, aby malé kelímky byly vysoké ±8 cm a velké kelímky mohly po odstřihnutí sloužit jako miska s vodou.
Do dna malého kelímku vystřihneme otvor o průměru 1cm. Malé kelímky popíšeme fixem písmeny Z – západ, V – východ a P – pyramida. Velký kelímek sestřihneme do výšky 2 cm ode dna a z vnější strany uděláme značku ve výšce 1cm ode dna.

Malé kelímky naplníme po okraj hlínou (nepěchujeme), vložíme do misek a umístíme podle nákresu, tj. P – kelímek přesně doprostřed pyramidy, druhé dva Z a V po jejich stranách (východní a západní) 16,5 cm od hran. Do mističky nalijeme vodu po značku = do výšky 1 cm.
Sestavu vyfotografujeme (metodika fotografování níže) necháme ustálit 24 h. Následující den doplníme vodu do mističky (po značku) vyfotíme a necháme dalších 24 h ustálit. Po 48 h od sestavení pokusu zasadíme semínka fazole.
Připravíme si 3 kusy 20 cm dlouhých špejlí. Fixem vytvoříme po celé délce špejle značky vzdálené od sebe 1 cm. V budoucnu nám to usnadní určování výšky rostlinky. Následně doprostřed kelímku zabodneme špejli – při pozdějším umisťování špejle by mohlo dojít k různému poškození kořínků a tím k ovlivnění pokusu. Dvě fazole umístíme do hloubky 1cm pod hlínu tak, aby byly v 1/3 výšky pyramidy, tj. 7 cm od podložky. Kelímky umístíme na původní místo – pozor nezaměnit, dolijeme vodu do mističky a vyfotíme.

Průběh a dokumentace pokusu

Pokus poběží minimálně 8 týdnů. Během pokusu se nesmí hýbat ani otáček s květináčky.
Vodu do kelímku dolíváme po značku v okamžiku, kdy se všechna z misky vsaje do půdy.
Denně provedeme fotodokumentaci – celkem 4 fotografie. Vyfotografujeme celek a pak každý kelímek zvlášť, přibližně pod stejným úhlem. Fotografie pojmenujeme datem pořízení ve formátu: RRMMDDP. Kde RR je rok, MM je měsíc, DD je den a P je popis (C – celek, Z – západ, V – východ a P – pyramida).
Příklad: Fotografii květináčku v pyramidě pořízenou 12. března 2010 pojmenujeme: 100312P.

Ukončení a vyhodnocení pokusu

Pokus ukončíme nejdříve po 8 týdnech, v případě mimořádných událostí situaci zkonzultujeme.
Po ukončení experimentu provedeme analýzu fotografií. Přesněji, provedeme odhad velikosti rostlinky na fotografii a zapíšeme do přiložené tabulky v Excelu, nebo Calcu – vyplňujeme jen zelená pole. Po nahrátí souboru do počítače, je nutno soubor nejdříve uložit pod novým názvem – jméno experimentátora. Následně je možné zapsat naměřená data a soubor uložit. Na druhém listu je z dat vytvořen graf.

Tabulka pro:
Projekt-Pyramida – Excel
Projekt-Pyramida – Calc (OpenOffice)

Všechny fotografie a vyplněnou tabulku nahrajeme na Flash disk, nebo vypálíme na CD disk a dodáme pro centrální zpracování. Celkové výsledky projektu budou publikovány na těchto stránkách v druhé polovině června.

Už jste také zvědaví, co zjistíme?

Schémata_01
Schémata_02_rev_02
Schémata_03

sudoku01, sudoku02, sudoku03, sudoku04, sudoku05, sudoku06

Elektrosoučástky + barevný kód rezistorů

Vzory hlasů:
Dušan, Honza B, Honza M, Jirka, Libor, Lucka, Pavel D, Radek, Roman, Simona

Zkoumané vzorky:

hlas_1, hlas_2, hlas_3, hlas_4, hlas_5, hlas_6, hlas_7, hlas_8, hlas_9, hlas_10

Šablony, Výčet součástek